Zpracování a svoboda projevu a informací

1. Členské státy uvedou prostřednictvím právních předpisů právo na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu.
2. Pro zpracování pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu členské státy stanoví odchylky a výjimky z kapitoly II (zásady), kapitoly III (práva subjektu údajů), kapitoly IV (správce a zpracovatel), kapitoly V (předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci), kapitoly VI (nezávislé dozorové úřady), kapitoly VII (spolupráce a jednotnost) a kapitoly IX (zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů), pokud je to nutné k uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu se svobodou projevu a informací.
3. Každý členský stát ohlásí Komisi právní ustanovení, která přijme podle odstavce 2, a bez prodlení jakékoliv následné novely nebo změny týkající se těchto ustanovení.
(153) Právo členského státu by měly uvádět pravidla upravující svobodu projevu a informací, včetně novinářského, akademického, uměleckého nebo literárního projevu, do souladu s právem na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení. Na zpracování osobních údajů prováděné výhradně pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu by se měly vztahovat odchylky nebo výjimky z některých ustanovení tohoto nařízení, je-li to nutné za účelem uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu s právem na svobodu projevu a informací, jak je zakotveno v článku 11 Listiny. To by mělo platit zejména pro zpracování osobních údajů v audiovizuální oblasti a ve zpravodajských a tiskových archivech. Členské státy by proto měly přijmout legislativní opatření stanovující výjimky a odchylky nezbytné pro vyvážení těchto základních práv. Členské státy by měly tyto výjimky a odchylky přijímat s ohledem na obecné zásady, práva subjektu údajů, správce a zpracovatele, předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, nezávislé dozorové úřady a na spolupráci a jednotné použití a zvláštní případy zpracování osobních údajů. Pokud se tyto výjimky a odchylky v jednotlivých členských státech liší, mělo by se použít právo členského státu, které se na správce vztahuje. Aby byl zohledněn význam práva na svobodu projevu v každé demokratické společnosti, je třeba vykládat pojmy související s touto svobodou, například žurnalistika, šířeji.